Zaostřeno na výhody
„Pozitivem je lepší využití energetických rezerv a větší obrat tukové tkáně, tedy zvýšení metabolické aktivity v tukové tkáni. Co se týká energie, tak ketolátky přesněji beta-hydroxy-butyrát mohou být, vedle glukózy, využity jako energetický substrát pro mozek. Za zmínku stojí i dopady vůči inzulinu. Nízkosacharidová dieta má menší nároky na produkci inzulinu a způsobuje nižší výkyvy v koncentraci inzulinu. Může zlepšit toleranci glukozy a snad i rezistenci k inzulinu, což by se mělo týkat především jedinců, kteří se potýkají s metabolickými problémy. Vyšší příjem bílkovin a tuků, spolu se snížením výkyvů koncentrace inzulinu, může vést ke snížení pocitu hladu, avšak za předpokladu, že je zachován příjem vlákniny. To ale může být problém. Toto vše může vést k mírné redukci přijaté energie,“ říká doc. Ing. Jan Pánek, CSc.
Nevýhody nízkosacharidové diety
„Za zásadní nevýhodu zcela jednoznačně považuji nepříznivý vliv na střevní mikrobiom. Snižuje se tvorba mastných kyselin s krátkým řetězcem, a naopak se zvyšuje koncentrace amoniaku, fenolů a sulfanu (sirovodíku). To vede k tomu, že se profil mikrobiomu mění na potenciálně patogenní a prozánětlivý. Ostatní nevýhody bych ve vztahu k první zmíněné, a pro mě podstatné, považoval za spíše podružné. Patří k nim obtížnější zajištění příjmu vlákniny, a hlavně prebiotik z přirozených zdrojů, což je způsobeno omezením konzumace sacharidových potravin. Vysoký příjem bílkovin zatěžuje játra a ledviny. Děje se tak při transaminaci a deaminaci aminokyselin v procesu tvorby močoviny a jejím vylučování. Při velmi nízkém příjmu sacharidů (pozn. přesná hranice je nejistá, odhadl bych 50 – 100 g) může být produkce acetoctové kyseliny vysoká, což může vést ke ketoacidose – narušení acidobasické rovnováhy v organismu. Řeč je o udržování stálosti vnitřního prostředí,“ říká doc. Ing. Jan Pánek, CSc.
