Jídelníček pro diabetika

Cukrovka, jak se laicky diabetu říká, může být důsledkem nezdravého životního stylu, kdy nevěnujeme pohybové aktivitě, stravování či odpočinku dostatečnou pozornost. Nadváha či obezita, stejně jako vysoký cholesterol či vysoký krevní tlak mají pak významný vliv na výskyt diabetu.

Diabetes mellitus může být taktéž dědičnou chorobou, často se vyskytuje i u lidí s nádory, neboť existuje úzká vazba mezi kancerogenzí a metabolismem glukózy a léky používané v léčbě jedné z diagnóz vedou k ovlivňování obou těchto procesů.

Co se při diabetu děje s organismem

Diabetes mellitus je onemocnění, kdy nám špatně funguje hormon inzulín. Právě inzulín je klíčovým hráčem, který zpracovává glukózu ze stravy, aby organismus měl energii pro své fungování. „Slinivka břišní uvolňuje po konzumaci stravy inzulín a ten se jako klíčník stará o to, aby odemkl dveře glukóze do buněk. Jakmile glukóza vstoupí do buněk, tak hladina cukru v krvi klesá. Pakliže hladina cukru je v krvi dlouhodobě vysoká, je člověk unavený a bez energie, ale hlavně může dojít k nenávratnému poškození tkání, cév a orgánů. Týká se to zejména postižení očí, ledvin či srdce,“ vysvětluje nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.  

Léčba a nejčastější druhy cukrovky

Druh léčby odpovídá diagnostice typu diabetu. Diabetici s I. typem cukrovky jsou zpravidla závislí na dodávání inzulínu externě, neboť slinivka břišní ho neprodukuje vůbec nebo v nedostatečném množství. „U I. typu se jedná o autoimunitní onemocnění a často se pojí s jinými autoimunitními onemocněními, jako je porucha funkce štítné žlázy či například celiakie. Zatímco diabetes mellitus II. typu je civilizačním onemocněním, které si způsobujeme takříkajíc vědomě, a to špatným životním stylem. Je družkou dalších civilizačních nemocí, jako je obezita či vysoký krevní tlak. Pacienti, kterým sice slinivka břišní funguje a inzulín se obvykle tvoří, ale tělo na něj adekvátně nereaguje, se léčí pomocí perorálních antidiabetik. U obou forem cukrovky je pak zásadní dodržovat jídelníček pro diabetika,“ dodává Kateřina Šimková.

Jídelníček pro diabetika

Jídelníček pro diabetika musí myslet hned na několik pravidel. Alfou a omegou je zajistit, aby nedocházelo k výkyvům hladiny krevního cukru. Na rozkolísání má vliv řada faktorů. Pojďme si je rozebrat. „První je skladba jídla. Pokrmy by měly být nutričně vyvážené a obsahovat dostatečné množství vlákniny. Jídlo bohaté na jednoduché cukry, ale i tuky, rozvíří krevní hladinu cukru jako když hodíte kamínek do vody. Nadměrná konzumace tučných potravin, jako je vysoce průmyslově zpracované jídlo, tučné sýry a uzeniny, způsobuje poškození inzulínových receptorů. Buňka se stane imunní vůči inzulínu a dochází ke stavu zvaném hyperglykémie. Stejně důležitá je velikost porcí. Čím je porce větší, tím je větší i přísun sacharidů, i přestože jednoduché sacharidy nahradíme komplexními, z nichž se bude glukóza uvolňovat pozvolněji. Dalším významným faktorem jsou časové rozestupy mezi jídly. Nárazové stravování pošle krevní cukr na horskou dráhu,“ varuje Kateřina Šimková.  

Glykemický index potravin a úloha fyzické aktivity

Určitě je skvělé sledovat nejen nutriční složení jídla a celkovou energetickou hodnotu stravy, ale i glykemický index potravin. Tento číselný údaj nám udělá představu, jak rychle nám potravina uvolní glukózu. Orientačně se dá říci, že potraviny bohaté na vlákninu mají nižší glykemický index a rozhodně by měly figurovat v jídelníčku pro diabetiky. Patří sem celozrnné výrobky, luštěniny a zelenina, a právě vhodnou kombinací potravin můžeme ještě glykemický index snížit. „Pakliže sníme středně tučný sýr s houskou z bílé pšeničné mouky, tak jídlo bude mít vyšší glykemický index, než když si dáme celozrnnou housku s tučnějším sýrem a čerstvou zeleninou. Obsažená vláknina a tuk zpomalí uvolňování glukózy, a tedy nezpůsobí výkyvy krevního cukru,“ uzavírá Kateřina Šimková. Nezapomínejte na pohybovou aktivitu. Pravidelný pohyb zlepšuje citlivost buněk na inzulín a během fyzické aktivity dochází k okamžitému sníženi cukru v krvi a čím více budeme mít svalové hmoty, tím lépe budeme cukr spalovat.

Tip na závěr: s pravidelností jídla a kontrolou příjmu sacharidů vám může pomoci krabičková dieta od Zdravého stravování, kterou sestavuje vysokoškolsky vzdělaný nutriční tým.

Diabetický jídelníček v číslech

• Záhodná redukce u osob, které mají BMI vetší než 25 kg/m².
• Tuky by měly být pod 35 % celkového energetického příjmu.
• Cholesterol méně než 300 mg/ den.
• Nasycené tuky by měly být pod denní hranicí 7 % (zdravá populace má méně než 10 %), trans nenasycené tuky mají být pod 1 % celkového energetického příjmu.
• Sacharidy by se v jídelníčku diabetika měly pohybovat v rozmezí 44-60 % (záleží na diagnostice a specifických potřebách pacienta). Upřednostnění výběru sacharidových potravin bohatých na vlákninu a s nízkým glykemickým indexem.
• Denní příjem zeleniny a ovoce by měl být v poměru 2:1 a měl by činit 600 g čerstvé i tepelně upravené zeleniny.
• Žádoucí je zvýšený příjem luštěnin.
• Bílkoviny by v celkovém denním příjmu měly být okolo 10 až 20 %.
• Diabetici by měli dodržovat doporučenou denní dávku soli max 5 g.
• Zásadní je i pitný režim, jež zajišťuje transfer živin a pomáhá při redukci tuku, tj. min 30 ml na kilogram hmotnosti.

Image by freepik