Jak mnozí z vás tušíte, tak veganská strava je specifická tím, že jídelníček veganů nepřipouští žádné potraviny živočišného původu. Strava je tak ochuzena nejen o maso či ryby, ale také mléčné produkty nebo vejce, ale dokonce i o med a želatinu.
„Všechny tyto potraviny jsou bohatým zdrojem tzv. plnohodnotných bílkovin, které jsou zvláštní tím, že obsahují všech 9 esenciálních aminokyselin. Ty si organismus neumí sám vyrobit a je nutné je dodat stravou.
Stejně tak si tělo nedokáže syntetizovat polynenasycené kyseliny, jako je kyselina linolová a α-linolenová, které ovlivňují mnoho procesů, jako činnost a funkčnost mozku, cév a srdce, dále snižují riziko autoimunitních onemocnění, pomáhají v prevenci bolestí a poškození kloubů apod. Je tedy důležité, aby v jídelníčku měly své zastoupení,“ upozorňuje na specifika veganské stravy nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.
A jak obstály krabičky programu Vegan?
Hodnotilo se 5 vzorků zahrnujících 5 chodů celodenního menu veganských jídel o celkovém energetickém obsahu 8500 kJ. Obsah sacharidů a tuků byl u všech pěti vzorků jídel naprosto vyhovující. Obsah bílkovin byl u čtyř z pěti vzorků dostačující pro pokrytí potřeb ženy. Analýza zkoumané vzorky dávala do souvislostí, zda postačují pro potřeby muže a ženy (pozn. Zdravé stravování poskytuje vstupní poradenství pro optimální nastavení jídelníčku s ohledem na jeho pohlaví, váhu a vyvíjenou fyzickou aktivitu).
Z pohledu nasycených mastných kyselin (to jsou ty, jejichž konzumaci bychom měli snižovat) byly všechny vzorky vyhovující, u polynenasycených a mononenasycených mastných kyselin byl jen jeden vzorek nad hranicí doporučovaných hodnot. Maximální poměr polynenasycených mastných kyselin řady ω-3 a ω-6, který by měl být 1:5, byl u všech vzorků plně vyhovující.
Obsah alfa-linolenové kyseliny, která spadá do kategorie omega-3 mastných kyselin, byl u všech vzorků nad hranicí doporučených hodnot. Vzhledem k tomu, že kyselina alfa-linolenová má protizánětlivý účinek a působí příznivě v prevenci kardiovaskulárních onemocněních a snižuje výskyt autoimunitních onemocnění, není to na škodu.
Doporučení očima nutriční specialistky Mgr. Kateřiny Šimkové ze Zdravého stravování:
„Vždy před nastavením krabičkového stravování je potřeba si ujasnit, pro koho je jídelníček určen. Jiné nároky na energii a makroživiny bude mít žena s hmotností 60 kg, která má minimální pohybovou aktivitu a jejímž cílem je redukce hmotnosti.
Odlišná potřeba bude u svalnatého muže, který vyvíjí značnou sportovní aktivitu, aby nabral co nejvíce svalů. Při sestavování jídelníčků ve Zdravém stravování je kladen důraz nejen na nutriční vyváženost, ale také na rozmanitost.
Některý den se může stát, že množství konkrétních živin vyjde o něco málo nižší, než je ideál. V rámci týdne však vycházejí všechny makronutrienty optimálně.“