Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Údaje sbírané pomocí cookies zejména spolu s využitím kontaktního či objednávkového formuláře na našem webu nám umožňují Vaši identifikaci. Proto potřebujeme souhlas pro zpracování takto získaných údajů. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat. Kliknutím na „Pouze nezbytné“ budou použity pouze cookies, které potřebujeme k provozu webu (technické cookies). Více informací.
Pouze nezbytnéPodrobné nastaveníPřijmout vše
Aby web správně fungoval (souhlas s Cookies)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Údaje sbírané pomocí cookies zejména spolu s využitím kontaktního či objednávkového formuláře na našem webu nám umožňují Vaši identifikaci. Proto potřebujeme souhlas pro zpracování takto získaných údajů. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat. Kliknutím na „Pouze nezbytné“ budou použity pouze cookies, které potřebujeme k provozu webu (technické cookies). Více informací.
Salát nemusí být jen zeleninový. Variací je bezpočet
Prázdniny se přehouply do druhé půlky a potýkáme se s vysokými teplotami. Není divu, že hledáme odlehčená jídla v podobě obědových salátů. Kdo by si myslel, že saláty jsou pouze o zelenině, a že se salátem nelze pořádně najíst, ten je vedle jak ta jedle. Jaké tedy máme možnosti?
Zjistit více
I salát je o všech makronutrientech
Měli jste k obědu salát a myslíte si, jak jste udělali maximum pro své zdraví? I v případě takového salátu to nemusí být vždy pravda. Pokud vás zajímá proč, tak pokračujte ve čtení. „Optimální salát, který supluje oběd, musí mít ve svém složení zastoupeny všechny tři makronutrienty, tedy jak bílkoviny, tak tuky i sacharidy. Pokud bychom si tedy dali k obědu samostatnou zeleninu bez zálivky, sýra, masa, pečiva apod. tak určitě organismu dopřejeme vitamíny a vlákninu, což je skvělé, ale nikoliv dostačující,“ upozorňuje nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování. Naopak špatnou skladbou salátu či neadekvátního množství surovin můžeme ze zdravého salátu učinit kalorickou bombu. Nechcete-li se starat o nutriční složení obědových salátů, můžete vyzkoušet sezónní program Zdravého stravování Salát+.
Kolik živin potřebujeme
Jestliže salát supluje hlavní jídlo, například oběd, tak by měl tvořit přibližně 30 % energie z celého dne a mělo by se jednat o největší chod. Nutriční složení jídelníčku odvíjí od mnoha faktorů, jako je pohlaví, věk, výška, fyzická aktivita, zda hubneme, nabíráme svalovinu, či jen chceme jíst zdravě. Pro názornost si uveďme ukázkový příklad propočtu živin. „V obecné rovině by denní příjem běžného člověka měl činit 8000 kJ, tzn. že si můžeme k obědu dopřát salát o kalorické hodnotě 2400 kJ. Tuky by měly z toho tvořit 30 %, tj. cca 20 g, bílkoviny by opět měly tvořit 30 % a v obědovém salátu můžeme mít 60 g sacharidů,“ vysvětluje Kateřina Šimková rozložení živin v obědu.
Tabulka kalorická hodnota živin
Druh živiny
Hodnota kJ
1 g tuku
38
1 g sacharidu
17
1 g bílkoviny
17
Ukázka rozpočítání živin oběda
Celkový příjem oběda: 2400 kJ
30 % tuky tj. 720 kJ = 19 g
30 % bílkoviny tj. 720 kJ = 42 g
40 % sacharidy tj. 960 kJ = 56 g
Zajímavost: Kalorickou hodnotu potravin a jejich nutriční složení můžete zjistit na www.kaloricketabulky.cz
Zeleninové saláty
Jak bylo řečeno výše, tak základní zeleninový salát by měl být doplněn o tuky, sacharidy a bílkoviny. Toho můžeme docílit několika způsoby. Bílkoviny do salátu dostaneme různými druhy mas, šunkou, náhražkou masa, jako je tofu či tempeh, sýry a dalšími mléčnými výrobky, jako je jogurt či tvaroh, vejci či luštěninami. Právě dodané bílkoviny mají sytící efekt. „S tuky opatrně. Jsou-li v salátu semínka, ořechy, tučná masa, nebo olejová zálivka, či tučný dresing, tak může obsah tuků být vysoký. Ale ono rozumné zastoupení tuků je důležité už kvůli využití vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), které chceme ze zeleniny získat. Komplexní sacharidy nám dodají energii a získat je můžeme celozrnným pečivem, těstovinami, pohankou, rýžovými nudlemi apod.,“ vyjmenovává Kateřina Šimková.
Nezeleninové saláty
Základem salátů nemusí být nutně velké množství zeleniny a saláty nemusí být vždy záležitostí studené kuchyně. Suroviny pro salát můžeme hledat i mezi luštěninami (sója, cizrna, čočka, fazole), pseudoobilovinami (pohanka, quinoa, amarant, teff), obilovinami a produktů z nich (špalda, oves, bulgur, jáhly, kamut, těstoviny) či rýží. Doplnit je můžeme třeba klíčky či microgreens, které jsou bohaté na vitamíny, minerální látky, proteiny a antioxidanty. Věděli jste, že klíčky se dají podávat i tepelně upravené? Je dobré si udělat i přehled, jaké živiny jednotlivé suroviny obsahují, protože třeba teff, cizrna, čočka či quinoa jsou bohaté na bílkoviny, a tak je nemusíme dohánět z jiných zdrojů. Ideální využitelnosti bílkovin dosáhnete kombinací luštěnin a obilovin.
Co vědět ještě
„Nezapomínejte na bylinky. Bylinky, ať už zvolíte pažitku, petrželku, provensálské bylinky, bazalku, dodají jídlu nový chuťový rozměr a navíc ošálí vaše smysly a potřebu nadbytečně solit. Za light dresinky lze považovat jogurt s obsahem tuku do 3 %. Navíc bude mít více bílkovin než smetanový a organismu dodá vitamín D, vápník a probiotika. Ve Zdravém stravování máme dobrou zkušenost s řeckými jogurty od Milka,“ uzavírá Kateřina Šimková. Pro oživení jogurtové zálivky lze použít trošku hořčice, či kečupu, tvarohové dipy zjemníte lžičkou zakysané smetany.